Pro dárce

Kde začít?!

Každý musí začít sám u sebe. Darování krve je osobní rozhodnutí a přitom veskrze lidský čin. Při vědomí, že lidská krev je dosud (a ještě dlouho bude) nenahraditelnou tekutinou, nutnou k navrácení zdraví a záchraně životů, by rozhodování o tom, zda krev darovat nebo ne, nemělo být příliš složité.

Bezpečné transfuzní přípravky je možné připravit pouze z krve "bezpečných dárců" – je třeba mít na paměti, že někteří lidé darovat krev nemohou, aby neohrozili zdravotní stav svůj a zdravotní stav příjemců přípravků z jejich krve.

Důležitým rozhodovacím kritériem je kromě zdravotních a věkových omezení také dostupnost transfuzního oddělení nebo odběrového střediska dárcům krve. Seznam zařízení transfuzní služby naleznete zde.

Kritéria způsobilosti dárce krve a jejích složek

Darovat krev v ČR může každá zdravá osoba ve věku 18−65 let, jako prvodárci se přijímají osoby do 60 let. Dárce krve nemusí být občan ČR, ale měl by zde mít alespoň dlouhodobý pobyt (a stálou adresu) a v každém případě s ním musí být možná dobrá komunikace (možnost komunikace v jiném jazyce, než češtině je třeba ověřit v konkrétním zařízení transfuzní služby). Dárce by měl mít v ČR platné zdravotní pojištění.

Zdravotní způsobilost dárce krve a jejích složek k odběru posuzuje pracovník zařízení transfuzní služby, a to na základě rozboru anamnézy (zdravotní minulosti dárce), základního fyzikálního a laboratorního vyšetření. Za propuštění dárce k odběru zodpovídá lékař ZTS.

Darovat krev/krevní složky nemohou osoby, které nesplňují předepsaná kritéria stanovená pro dárce krve/krevních složek. Jde např. o osoby, které v minulosti prodělaly infekční žloutenku typu B (pokud není prokázána imunita) nebo žloutenku typu C, jsou HIV pozitivní nebo trpí AIDS, prodělaly syfilis nebo některé tropické choroby. Po jiných infekčních chorobách (např. infekční žloutenka typu A nebo E, infekční mononukleóza, brucelóza, borelióza, kapavka, tuberkulóza, břišní tyfus apod.) je vyřazení dárcovství pouze dočasné, délka vyřazení je různá dle typu infekce Z dárcovství jsou dočasně vyřazováni i lidé, kteří byli vystaveni riziku získání krví přenosné nemoci:

- po větších chirurgických výkonech, léčebných a diagnostických výkonech s použitím endoskopů či pevných katétrů (gastroskopie, kolonoskopie, artroskopie apod.) a také po piercingu a novém tetování. Darovat krev je možné nejdříve za 6 měsíců po výkonu

- po návštěvě zemí s výskytem závažných a u nás neobvyklých chorob (návštěva malarické oblasti = vyřazení na 6 měsíců, pobyt ve středomoří = vyřazení na 1 měsíc).

Ze stejných důvodů jsou z dárcovství vyřazeny též osoby s rizikovým chováním, zejména s ohledem na nákazu HIV či infekčními žloutenkami typu B a C, jako jsou osoby provozující prostituci nebo jejich klienti, osoby závislé na injekčních drogách, ale též muži, kteří měli v posledním roce pohlavní styk s jiným mužem. Trvale jsou z dárcovství vyřazeni lidé, kteří v letech 1980-1996 pobývali dlouhodobě (více než 6 měsíců) ve Velké Británii či Francii.

Při neinfekčních chorobách různých orgánů (srdce, plíce, trávicí trakt, ledviny, játra apod.) jsou dárci zpravidla vyřazováni dočasně nebo trvale, podle závažnosti onemocnění. Trvale vyřazeni jsou lidé s cukrovkou pokud jsou léčeni inzulinem, lidé s těžkými formami alergie, lidé trpící epilepsií, hemofilici a osoby, které byly v minulosti léčeny hormony hypofýzy (podvěsku mozkového) - např. růstovým hormonem lidského původu. Krev ani její složky není možné darovat po onemocnění zhoubným nádorem nebo rakovinou. Naopak některé nemoci, pokud jsou dobře léčeny, darování krve nebrání (např. vysoký krevní tlak, zvýšený cholesterol, nedostatečná funkce štítné žlázy, lehčí alergická onemocnění jako např. senná rýma apod.)

Platná kritéria pro výběr dárce krve/krevních složek naleznete zde.

Věková ani anamnestická kritéria se nerespektují u dárců vlastní krve, tj. krve na autotransfuzi - zde jediným kritériem je zdravotní způsobilost.

Další informace o darování krve a jejích složek a odpovědi na nejčastěji kladené otázky naleznete v brožuře "Máte krev v žilách? Darujte ji!" - ke stažení zde.

Odběry plné krve

Podle současných pravidel platných v ČR ženy mohou darovat plnou krev nejvýše 4x do roka a muži 5x do roka (doporučuje se však vyhradit využití maximálního povoleného počtu odběrů jen pro výjimečné situace s následnou kontrolou hladin železa), nejkratší interval mezi odběry je 8 týdnů. Jeden odběr plné krve činí 450 ml a trvá, spolu se všemi administrativními úkony, celkem asi 1−1,5 hodiny (vlastní odběr 450 ml krve trvá asi 5−10 minut).

Přístrojové odběry krevních složek

Pro výběr dárců platí v zásadě stejná pravidla, ale větší důraz se klade na známky srdečních a oběhových chorob a také na posouzení stavu žilního systému (nutný je dobrý žilní přístup).

Při odběru plazmy metodou plazmaferézy se odebírá 600–850 ml plazmy v závislosti na hmotnosti dárce, celkový objem odebrané plazmy nesmí překročit 25 litrů za rok. Nejkratší přípustný interval mezi jednotlivými odběry plazmy je stanoven na 14 dnů, odstup od odběru plné krve musí být alespoň 4 týdny. Samotný odběr (napojení na přístroj) trvá kolem 40 minut.

Odběry krevních destiček na separátoru se mohou provádět v intervalu min. 48 hod., celkový počet odběrů nesmí přesahovat 24 za rok.

Předpokladem odběru červených krvinek metodou dvojité erytrocytaferézy je minimální hmotnost dárce 70 kg a vstupní hodnota červeného krevního barviva (hemoglobinu) alespoň 141 g/l. Počet odběrů je max. 3 za rok u mužů (min.interval 4 měsíce), resp. 2 za rok u žen (min. interval 6 měsíců).

Kde a kdy lze darovat?

Podrobné informace o možnosti darovat krev získáte na každém transfuzním oddělení poblíž místa Vašeho bydliště – jejich seznam je zde.

Je vhodné, aby pravidelní dárci krve nestřídali odběry v různých transfuzních odděleních, ale chodili do jednoho zařízení: některé transfuzní přípravky se totiž ke klinickému použití uvolňují až po opakovaném vyšetření dárce, tedy až po 2. odběru (plazma je "v karanténě" 6 měsíců). Výhodné je i sledování zdravotního stavu na tomtéž pracovišti pravidelně po každém odběru.

Co je nutné před odběrem?

Večer před odběrem krve nebo jejích složek není vhodná velká fyzická námaha (sportovní výkon apod.), strava by neměla být příliš tučná a není vhodné pít ve větším množství alkohol.

Na druhou stranu není vhodné se na vlastní odběr dostavit nalačno, ráno je vhodná lehká netučná snídaně a zejména dostatek tekutin.

K odběru je nutné si přinést s sebou průkaz totožnosti a průkazku zdravotní pojišťovny, opakovaní dárci by neměli zapomenout legitimaci dárce krve.

Jak probíhá odběr? (odběr "plné krve")

Dárce krve, který se dostaví na transfuzní oddělení, se nejprve zaregistruje v kartotéce. Pokud dosud krev nedaroval (nebo nedaroval na dotyčném transfuzním oddělení), je mu založena evidenční karta (v papírové event. v elektronické podobě, případně v obou).

Před odběrem je dárci poskytnuto standardizované "poučení" o rizicích odběru a rizicích, která z použití odebrané krve vyplývají pro příjemce transfuzních přípravků a poté vyplní "dotazník pro dárce krve" (informace o zdravotním stavu a prodělaných chorobách). Součástí dotazníku je "písemný souhlas s odběrem, s provedením předepsaných vyšetření" a prohlášení dárce, že byl o celé proceduře řádně poučen, že mu byla dána možnost klást otázky a na všechny mu bylo řádně odpovězeno a že souhlasí s tím, aby byl zařazen do národního registru dárců krve. Dále dárce potvrzuje, že nepatří mezi osoby s rizikovým chováním vzhledem k nákaze a přenosu infekčních onemocnění, zejména AIDS (tj. provozování prostituce, narkomanie, sex mezi muži apod.). Bez podepsání tohoto informovaného souhlasu nemůže nikdo krev darovat.

V dalším kroku se dárce podrobí základnímu laboratornímu vyšetření - je mu proveden odběr ze žíly nebo z prstu na krevní obraz (kontroluje se zejména hodnota červeného krevního barviva - hemoglobinu), je ověřena jeho hmotnost ev. tělesná teplota. V mezidobí čekání na laboratorní výsledky a odběry je zpravidla dárcům podáváno malé občerstvení, např. nápoj a pečivo (doplnění energie a zejména tekutin).

S výsledky laboratorních testů jsou pak dárci zváni na vyšetření, při kterém je dárci změřen krevní tlak a puls a provedeno základní zběžné vyšetření a - to zejména - zhodnocení vyplněného dotazníku, tj. anamnézy. Je-li dárce způsobilý k odběru, může mu být odebrána krev. V opačném případě je dárci sdělen důvod, proč nemůže darovat a je mu doporučen další postup. Současně je informován, jsou-li důvody vyřazení trvalé nebo dočasné a za jakých podmínek bude moci eventuálně krev v budoucnu darovat.

Vlastní odběr pak provádí odběrové zdravotní sestry ve zvláštní místnosti. Krev se odebírá do plastových vaků na jedno použití. Zpravidla se jedná o systémy troj-, čtyř- i vícečetných vaků, které jsou navzájem propojeny hadičkami. Hadička vedoucí od odběrového vaku je zakončena jehlou. Tak je zaručeno, že celý proces odběru a následného zpracování krve se děje v uzavřeném systému - jediným místem kontaktu se zevním prostředím je vpich jehly do žíly dárce. Žádné riziko nákazy dárce během odběru nehrozí.

Speciální odběrové postupy – přístrojové odběry krevních složek

Při přístrojových odběrech (aferézy) lze pomocí separátoru krevních složek odebírat samotnou lidskou plazmu (plazmaferéza), krevní destičky – trombocyty (trombocytaferéza), bílé nebo červené krvinky (leukocytaferéza nebo erytrocytaféza) anebo více složek krve současně (multikomponentní odběry).

Předpoklady darování některé složky krve i předodběrové posouzení způsobilosti jsou velmi podobné jako pro odběr krve. Z důvodů organizačních a medicínských i pro ověření, jak bude dárce krve odběry snášet, se obvykle k přístrojovým odběrům zvou dárci, kteří mají již zkušenost s odběry plné krve event. se před odběrem provádí kontrolní laboratorní vyšetření (v odstupu cca týden). Při kratších intervalech mezi odběry lze někdy pro posouzení laboratorních parametrů využít výsledky vyšetření provedených při předchozím odběru a vzorek pro laboratorní kontrolu aktuálního zdravotního stavu se odebere až při zahájení přístrojového odběru.

Plazmaferéza

Při tomto druhu odběru je dárci odebrána samotná plazma ("tekutá složka krve") a krvinky jsou vráceny zpět. Plazmaferéza se obvykle provádí pomocí přístrojů (separátorů) pracujících v diskontinuálním režimu z jednoho vpichu. Na začátku pracovního cyklu se dárci odebere menší objem krve , smísí se s protisrážlivým roztokem, v přístroji se oddělí plazma a červené krvinky (buď centrifugací, nebo pomocí speciálních membrán). Na konci cyklu se červené krvinky a další buněčné elementy vrací dárci do stejné žíly a oddělená plazma se shromažďuje ve sběrném vaku. Podobných cyklů proběhne několik a celý odběr trvá cca 30−45 minut. Celý popsaný proces probíhá v uzavřené odběrové soupravě na jedno použití, tj. v soustavě hadiček, vaků a malého plastového zařízení na rozdělení krve. Krev, plazma a náhradní roztoky v hadičkách jsou poháněny zvenčí peristaltickými pumpami, krev tedy nepřichází do styku s žádným opakovaně používaným materiálem. Množství odebrané plazmy se zpravidla nastavuje podle hmotnosti dárce na celkových 600−850 ml. Část odebraného objemu je dárci hrazena fyziologickým roztokem (tj. 0,9% roztoku NaCl), část je mu dodána nápojem při občerstvení. Přes poněkud větší nepohodlí a časovou zátěž při odběru ve srovnání s odběry plné krve se jedná o výkon, který organismus dárce méně zatěžuje, protože obnova odebraných tekutin a bílkovin je záležitostí max. několika dnů. Z tohoto důvodu se odběry plazmy mohou provádět častěji.

Odebraná plazma se používá jednak jako transfuzní přípravek přímo k léčbě nebo se předává k dalšímu, průmyslovému zpracování, během kterého jsou oddělovány jednotlivé složky krevní plazmy, které slouží k výrobě mnoha život zachraňujících léků.

Trombocytaferéza

Při tomto odběru jsou dárci odebírány krevní destičky pomocí přístrojů (separátorů), které pracují buď v průběžném (kontinuálním) režimu se dvěma žilními přístupy a průběžný odběrem i návratem, nebo v diskontinuálním režimu s jedním žilním přístupem v cyklech odběr-návrat. V separátoru se obvykle na centrifugačním principu oddělí jednotlivé složky krve, krevní destičky a malé množství plazmy se střádají v odběrovém vaku a ostatní složky krve se vrací dárci. Celý odběr trvá zhruba 60−90 minut. Dárce je často nutné vybírat s ohledem na přijatelnost jejich krevních destiček pro konkrétního příjemce. Vzhledem k tomu, že krevní destičky se v oběhu dárce rychle nahrazují, mohou se odběry provádět 1x za 48 hodin, nejvýše pak 24x za rok. Přístrojový odběr krevních destiček lze s výhodou kombinovat se současným odběrem plazmy.

Krevní destičky se používají zejména pro pacienty s útlumem krvetvorby po radikální protinádorové léčbě cytostatiky nebo ozařováním, pro pacienty v průběhu transplantace kostní dřeně a při zvýšené spotřebě krevních destiček u pacientů při poruše krevního srážení po úrazech nebo operacích.

Leukocytaferéza

Odběr leukocytů metodou leukocytaferézy je analogický odběru krevních destiček, provádí se poměrně zřídka a pouze na specializovaných pracovištích pro nemnohé případy hematologických chorob s jinak nezvládnutelným naprostým nedostatkem bílých krvinek. Odběr vyžaduje pečlivý výběr dárce pro konkrétního příjemce a obvykle také speciální přípravu před odběrem.

Erytrocytaferéza

Odběr červených krvinek pomocí speciálních přístrojů (separátorů) patří mezi techniky zaváděné teprve v posledních letech. Princip je stejný, jako u ostatních přístrojových odběrů. Obvykle se využívají separátory pracující na diskontinuálním principu s jednožilním přístupem. V průběhu malého počtu cyklů odběr-návrat je možné během jednoho sezení připravit 2 plnohodnotné jednotky vysoce kvalitního přípravku erytrocytů, celkový objem odebrané krve je ale stejný jako při klasickém odběru plné krve. Odběr obvykle trvá 20−45 minut. Dárce je zatížen vyšší ztrátou červených krvinek, předpokladem odběru je proto vyšší tělesná hmotnost a také vyšší vstupní koncentrace červeného krevního barviva. Intervaly mezi odběry jsou prodlouženy na 4 měsíce (muži), resp. 6 měsíců (ženy).

Tyto odběry jsou vhodné zejména pro získávání transfuzních přípravků pro pacienty s protilátkami proti antigenům červených krvinek nebo pro doplnění zásob erytrocytů univerzálních a vzácných krevních skupin.

Laboratorní vyšetření odebrané krve

Při každém odběru krve nebo jejích složek pro transfuzní účely se provádějí laboratorní vyšetření k vyloučení případné závažné, krví přenosné infekce u dárce (infekční zánět jater / žloutenka typu B, žloutenka typu C, AIDS a syfilis). Současně se určuje krevní skupina dárce a ověřuje se, zda odebraná krev neobsahuje nepravidelné protilátky proti červeným krvinkám. Rozsah vyšetření je stanoven závaznými předpisy na úrovni ČR a Evropské Unie. Uvedená laboratorní vyšetření se provádějí z krve odebrané při odběru dárce.

Je nutné mít na paměti, že všechna prováděná vyšetření mají svá omezení. Jejich citlivost obvykle umožňuje zachytit infekce až v určitém odstupu od nakažení. Období mezi nákazou a možností zachytit u dárce případnou infekci se nazývá "infekční (nebo epidemiologické) okno" a jeho délka je v případě HIV/AIDS cca 5−10 dní, v případě infekčních žloutenek typu B a C dokonce až 60 dní. Proto je velmi důležitá spolupráce mezi dárcem a transfuzním zařízením, zejména pečlivé posouzení všech rizik, kterým byl dárce vystaven před darováním krve.

Zpracování odebrané krve

Zpracování krve zahrnuje rozdělení odebrané krve na jednotlivé složky, označení vaků s transfuzními přípravky a případně další manipulace před tím, než je transfuzní přípravek uložen do skladovacího boxu. Krevní složky odebrané přístrojovými odběry není třeba před označením a propuštěním dále zpracovávat (jen plazma se před skladování prudce zmrazí).

Téměř ze všech jednotek odebrané plné krve se oddělují červené krvinky (erytrocyty), plazma (tekutá složka) a z části také krevní destičky (trombocyty). Po odstředění (centrifugaci) krve ve speciální odstředivce při vysoké rychlosti (až 4000 ot/min) se během 10−20 minut vytvoří 3 vrstvy podle specifické hmotnosti jednotlivých složek: horní vrstvu tvoří žlutavá plazma (je jí více než polovina celého objemu), spodní vrstvu tvoří koncentrované erytrocyty (asi 45% celého objemu). Obě tyto vrstvy odděluje tenká vrstva tzv. buffy-coatu, který obsahuje hlavně bílé krvinky a krevní destičky. Dnešní transfuzní odstředivky pojmou najednou až 12 vaků s odebranou krví a jsou programovatelné. Po odstředění se vak s rozvrstvenou krví opatrně přemístí do tzv. krevního lisu, který kontrolovaným zevním tlakem přetlačí jednotlivé vrstvy do samostatných vaků. Z odděleného buffy-coatu je možné po naředění a další centrifugaci oddělit koncentrované krevní destičky. Zpracování krve je dnes díky plastovým vakům podstatně jednodušší a hlavně bezpečnější než dříve, kdy byla krev odebírána do lahví, celou operaci lze provést v uzavřeném systému a bez toho, že by odebraná krev přišla do styku se zevním prostředím nebo vzduchem. Před označením, propuštěním a uložením do odpovídajících skladovacích prostor se plazma prudce zmrazí na teplotu alespoň -30 °C vysoce výkonnými zmrazovači tak, aby si všechny její složky uchovaly plnou aktivitu (nestabilní jsou především jednotlivé bílkoviny podílející se na srážení krve).

Po výrobě se každý vak s transfuzním přípravkem označí štítkem, na němž jsou uvedeny důležité údaje týkající transfuzního přípravku, jako je výrobce a jeho registrační číslo, druh / název přípravku a jeho jednoznačná identifikace "číslem přípravku", krevní skupina, množství přípravku, datum výroby a doba použitelnosti, skladovací podmínky a další údaje. Většina důležitých údajů je též zobrazena formou čárového kódu – viz obrázek.

Celý proces zpracování krve nebo krevních složek je během 1−2 dnů ukončen tzv. propuštěním, kdy zodpovědný pracovník (kvalifikovaná osoba) zhodnotí výsledky zpracování a laboratorních testů a každý jednotlivý transfuzní přípravek uvolní k použití nebo vyřadí do likvidace. Nakonec následuje uskladnění přípravků v příslušných expedičních chladicích nebo mrazicích boxech.

Veškeré údaje o odběru, zpracování, laboratorním vyšetření i jejich skladování se průběžně zapisují, případně automaticky ukládají do počítačového informačního systému, kterým jsou dnes povinně vybavena všechna transfuzní oddělení.

Transfuzní přípravek "Erytrocyty" po výrobě a označení:

odběrové vaky

Transfuzní přípravky

Jako transfuzní přípravky se označují přípravky vyrobené z lidské krve jednoduchými separačními postupy na transfuzním oddělení a určené k podáním nemocným krevní transfuzí.

Erytrocyty (červené krvinky) jsou krevní buňky podílející se na především na přenosu kyslíku a oxidu uhličitého. Jako transfuzní přípravek se připravují nejčastěji z odebrané plné krve, méně často jsou odebírány při přístrojových odběrech. Podávají se nemocným při velké krevní ztrátě, operačních výkonech a nemocným s omezenou schopností je tvořit, např. při chorobách krve nebo útlumu krvetvorby nádorem nebo protinádorovou léčbou. Červené krvinky mohou být při teplotě 2−6 °C skladovány až 42 dní.

Krevní destičky (trombocyty) jsou krevní buňky podílející se na zástavě krvácení. Jako transfuzní přípravek se připravují buď z odebrané plné krve (v tom případě pochází jedna léčebná dávka od 4−5 dárců) nebo jsou odebírány při přístrojových odběrech. Nejčastěji se podávají nemocným s omezenou schopností je tvořit, např. při chorobách krve nebo útlumu krvetvorby nádorem nebo protinádorovou léčbou, méně často nemocným při neztišitelném krvácení při úrazech nebo operačních výkonech. Při teplotě 20−24 °C a stálém míchání mohou být skladovány nejvýše 5 dní.

Plazma je tekutá složky krve obsahující celou řadu krevních bílkovin, protilátek a faktorů krevního srážení. Připravuje se buď separací z plné krve nebo se odebírá technikou plazmaferézy. Podává se především nemocným s kombinovaným nedostatkem faktorů krevního srážení při závažných úrazech a operacích nebo při poruše funkce jater. Skladuje se ve zmraženém stavu (při -25 °C) až tři roky, ke klinickému použití se uvolňuje až poté, co je zdravotní stav dárce ověřen s odstupem alespoň 6 měsíců po odběru.

Kryoprotein je frakce plazmy izolovaná jednoduchými postupy (zmražení / rozmražení) přímo na transfuzním oddělení. Jsou v něm koncentrované některé faktory krevních srážení a používá se k jejich náhradě při vybraných krvácivých stavech. Skladuje se ve zmraženém stavu jako plazma.

Granulocyty jsou frakcí bílých krvinek, která se podílí na všeobecné, nespecifické obranyschopnosti. Jako transfuzní přípravek se připravují nejčastěji technikou aferézy od předem připravovaných dárců. Podávají se ve vzácně u nemocných se závažnými chorobami krve v případech, že se těžkou infekci nedaří zvládnout jinou léčbou. Skladují se při teplotě 20–24 °C nejvýše 24 hodin.

Krevní deriváty

Jako krevní deriváty se označují bílkoviny lidské plazmy izolované a protiinfekčně ošetřené v rámci zpracování plazmy farmaceutickými společnostmi.

Albumin je krevní bílkovina podílející se na udržování krevního objemu a transportu některých hormonů, léků apod. Používá se jako krevní náhrada při velkých krevních ztrátách, při poruše funkce ledvin nebo jater a dalších onemocněních.

Imunoglobuliny (protilátky) pomáhají pacientům s těžkými infekcemi a poruchou imunity, v poslední době narůstá jejich použití při léčbě autoimunitních a systémových onemocnění.

Faktory krevního srážení: vrozený nedostatek faktoru VIII nebo faktoru IX je příčinou závažné krvácivé choroby, hemofilie A nebo B. Koncentráty koagulačních faktorů jsou nenahraditelnými, život zachraňujícími léky při léčbě krvácení u těchto chorob a jejich pravidelné podávání umožňuje hemofilikům vést téměř normální život.

Antitrombin je bílkovina, která se podílí na regulaci srážení krve. Podává se při léčbě vrozených i získaných poruch krevního srážení, nejčastěji při těžkých chirurgických a gynekologických stavech.

Autotransfuze

Autotransfuze je procedura, při které jsou transfuzní přípravky potřebné k léčbě nemocného připraveny z jeho vlastní krve.

Předoperační autotransfuze: před plánovaným operačním výkonem se pacientovi na transfuzním oddělení odebere plná krev (výjimečně některá krevní složka při přístrojovém odběru), která se buď ponechá bez dalšího zpracování nebo se zpracuje se na klasické transfuzní přípravky – na červené krvinky a plazmu. Způsobilost pacienta k tomuto výkonu se posuzuje individuálně ve spolupráci s ošetřujícím lékařem. Odběry se obvykle provádějí v týdenních intervalech a je možno připravit 2−3 jednotky erytrocytů. Předoperační transfuzi má smysl zajišťovat u plánovaných operačních výkonů, pokud to zdravotní stav pacienta umožňuje a je relativně velká pravděpodobnost, že při operaci bude podání transfuze nezbytné.

Peroperační hemodiluce je procedura, při které se pacientovi těsně před operačním výkonem odebere krev do transfuzních vaků (obvykle se odebírají 1−2 jednotky) a objem krve se doplní náhradním roztokem. Odebraná krev se nemocnému vrací bezprostředně po operaci. Výkon zajišťuje operační tým ve spolupráci s anesteziologem, k jeho správnému provedení i posouzení indikace je nutná klinická zkušenost. Výhodou je úprava parametrů krevního oběhu a také menší krevní ztráta v průběhu operace.

Peroperační sběr červených krvinek se provádí na specializovaných pracovištích u plánovaných operačních výkonů s očekávanou velkou krevní ztrátou (např. některé operace srdce, transplantace jater atd.). K zajištění výkonu je nutné speciální vybavení (separátor pro sběr a promytí červených krvinek) a zkušenost operačního týmu.

Pooperační sběr červených krvinek se provádí u některých ortopedických výkonů. Krev z operační rány se sbírá pomocí drénů a shromažďuje ve sběrném vaku, ze kterého se pak pacientovi aplikuje. Výkon je zatížen zvýšeným rizikem infekce, poškození červených krvinek sběrem event. aktivací krevního srážení. Zisk červených krvinek (obvykle méně, než jedna jednotka) ještě dále omezuje přínos tohoto léčebného postupu.

Léčebné výkony v transfuzní službě

Kromě výroby transfuzních přípravků a jejich zajišťování pro nemocné provádějí některá zařízení také léčebné výkony, jejichž společnou podstatou je odstraňování zmnožených nebo patologických složek krve. K léčebným výkonům se nejčastěji používají separátory pracující v kontinuálním režimu se dvěma žilními přístupy, kdy z jedné paže se odebírá krev a do druhé se vrací „očištěná“ krev.

Při výměnné / léčebné plazmaferéze se z krve odstraňují zmnožené nebo patologické složky plazmy, např. některé krevní bílkoviny při chorobách krve nebo lipidy u závažných vrozených poruch metabolismu lipidů. Při tomto výkonu se obvykle odstraňují 2-3 litry plazmy a nahrazují se jednak normální plazmou, jednak náhradními roztoky. Při léčebné erytrocytaferéze se odstraňují patologicky zmnožené červené krvinky při některých onemocnění krve. Podobně se při některých krevních chorobách odstraňují zmnožené krevní destičky nebo bílé krvinky.

Na separátorech krevních buněk se provádějí i odběry krvetvorných kmenových buněk pro účely transplantace, jak od nemocných (autologní transplantace), tak od příbuzných nebo nepříbuzných dárců krvetvorných buněk.

Principy dárcovství krve a související legislativa

Podmínky pro odběr krve její zpracování na transfuzní přípravky upravují zákon 373/2011 Sb. ,o specifických zdravotních službách, zákon 378/2007 Sb., o léčivech, a vyhláška 143/2008 Sb, , o lidské krvi". Koncepci transfuzní služby v ČR stanovuje Metodické opatření MZd ČR č.j.15288/97/OZP/2-3/1-10.4.1997 přičemž se vychází ze zásady národní soběstačnosti při zajištění krve a jejích složek a principu dobrovolného a bezplatného dárcovství krve a jejích složek. Důvody k podpoře bezplatného dárcovství jsou nejen etické a právní (krev by neměla být předmětem nežádoucího obchodu), ale i medicínské – pouze dárce, který není motivován přímou platbou a není tedy motivován některé informace zatajit, je považován za bezpečného.

Akt darování krve je v legislativě České republiky uveden v řadě obecně závazných právních přepisů - darování krve a jejích složek je považováno za úkon ve veřejném zájmu, na který je nutno brát zvláštní zřetel.

Uvolnění ze zaměstnání

Možnost uvolnění dárce krve ze zaměstnání řeší zákoník práce (zák. 262/2006 Sb. v platném znění), ze kterého citujeme:

zákon 262/2006 Sb.
Část VIII. Překážky v práci
Díl 2 Překážky v práci z důvodu obecného zájmu:
Hlava I: Překážky v práci na straně zaměstnance
§ 203 Jiné úkony v obecném zájmu
(2) Pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu zaměstnanci
d) k činnosti dárce při odběru krve a při aferéze; přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru. Pokud na cestu k odběru, na odběr a cestu zpět nestačí 24 hodin, poskytuje se pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za prokázanou nezbytně nutnou další dobu, pokud zasahuje do pracovní doby. Nedojde-li k odběru, poskytuje se pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku jen za prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti v práci,

Hlava II: Společné ustanovení o překážkách v práci na straně zaměstnance
§ 206
(1) Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak zaměstnanec uvědomí zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu.
(2) Překážku v práci je zaměstnanec povinen prokázat zaměstnavateli. Ke splnění povinnosti podle věty první jsou právnické a fyzické osoby povinny poskytnout zaměstnanci potřebnou součinnost.
(3) Náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci nepřísluší, jestliže neomluveně zameškal převážnou část směny v kalendářním měsíci, kdy mu bylo poskytnuto pracovní volno, nebo jestliže se po skončení pracovního volna bez vážného důvodu včas nevrátí do práce. Neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se sčítají.

Úhrada nákladů spojených s darováním krve

Dárci krve nebo krevních složek je možné uhradit náklady spojené s darováním krve, podmínky a výši úhrad stanovuje zákon 373/2011 Sb. ,o specifických zdravotních službách, následovně:

zákon o specifických zdravotních službách č. 373/2011 Sb. v platném znění § 32 Léčba krví nebo jejími složkami (2) Za krev odebranou pro výrobu krevních derivátů a pro použití u člověka podle jiných právních předpisů a za její odběr nevzniká osobě, které byla krev odebrána, nárok na finanční ani jinou úhradu, s výjimkou účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s odběrem její krve, o které tato osoba požádá, a to celkem do maximální výše 5 % minimální mzdy. (3) Poskytovatel může úhradu výdajů stanovených podle odstavce 2 přiměřeně zvýšit, pokud jde o odběr krve a) za účelem výroby jednotlivého transfuzního přípravku pro poskytnutí zdravotní péče konkrétnímu pacientovi a nemůže-li být použita krev od jiného dárce, b) vyžadující speciální přípravu dárce nebo výběr dárce podle tkáňových znaků a krevních skupin příjemce.

Daňové zvýhodnění

Dobrovolný bezplatný dárce krev může uplatnit daňové zvýhodnění podle zákona o dani z příjmů č. 586/92 Sb. v platném znění, viz citace níže

Zákon o dani z příjmů č. 586/92 Sb. v platném znění § 15 Nezdanitelná část základu daně (8) Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území ČR na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2000 Kč.

Oceňování bezpříspěvkových dárců krve

Definici bezpříspěvkového darování krve, která je akceptována i v ČR, zformulovala Liga Červeného kříže a Červeného půlměsíce a její znění je následující:

“Dobrovolní bezpříspěvkoví dárci krve jsou ti, kteří dávají krev, plazmu nebo další součásti krve ze své vlastní svobodné vůle, aniž za to dostali odměnu ve formě peněz nebo něčeho jiného, co může být považováno za ekvivalent peněz, například čas z pracovní doby přesahující čas nezbytný na cestu tam a zpět a na odběr samotný. Malé pozornosti, občerstvení a úhrada přímých cestovních výloh jsou s bezpříspěvkovým darováním krve slučitelné“.

V České republice morální oceňování dárců krve provádí od roku 1960 Československý, resp. Český, červený kříž a vychází přitom z výše uvedené definice dobrovolného bezpříspěvkového dárcovství. Podle počtu odběrů jsou udělovány: za 10 odběrů bronzová medaile prof. Janského, za 20 odběrů stříbrná medaile a za 40 odběrů zlatá medaile. Dále jsou udělovány Zlaté kříže ČČK. 3.třídy za 80 odběrů, 2.třídy za 120 odběrů a 1.třídy za 160 odběrů. (jako jeden odběr počítá shodně kterýkoli odběr krve nebo jejích složek, tj. odběr plné krve, stejně jako odběr plazmy nebo krevních destiček. Jedinou výjimkou je odběr, při němž je v souhrnu odebráno dvě a více transfuzních jednotek červených krvinek nebo krevních destiček, který se započítává jako 2 odběry).

Předávání Janského medailí a Zlatých křížů III. třídy obvykle organizuje územní Oblastní spolek Českého červeného kříže ve spolupráci s transfuzním oddělením, Zlaté kříže II. a I. třídy jsou předávány na celokrajných, resp. celostátních akcích.

Dalším oceněním ČČK je plaketa „Dar krve – dar života“ udělovaná za 250 bezpříspěvkových odběrů. Je předávána celostátně, zpravidla jedenkrát za dva roky.

Nadstandardní služby pro dárce krve poskytované zdravotními pojišťovnami

Některé zdravotní pojišťovny mají v nabídce pro bezpříspěvkové dárce krve různé benefity, v podobě pojištění cest do zahraničí, vitaminových balíčků, ozdravných pobytů apod. Bližší informace získáte u své zdravotní pojišťovny.

Nahoru