• Kde začít?
• Kritéria způsobilosti dárce
• Kde a kdy lze darovat?
• Co je nutné před odběrem?
• Jak probíhá odběr?
• Oceňování dárců
• Legislativa dárcovství krve
• Zdravotní pojišťovny a dárci
• Speciální odběrové postupy
• Zpracování a vyšetření odebrané krve

Kde začít?

V následujících řádcích chceme všem potenciálním dárcům toto rozhodování ulehčit. Informace o dárcovství a odpovědi na nejčastěji kladené otázky naleznete v brožuře "Máte krev v žilách? Darujte ji!" - ke stažení zde.

Nejprve musí začít každý u sebe. Darování krve je veskrze lidský čin, kdy při vědomí, že lidská krev je dosud (a ještě dlouho bude) nenahraditelnou tekutinou, nutnou k navrácení zdraví a záchraně životů, by rozhodování o tom, zda krev darovat nebo ne, nemělo být příliš složité.

Důležitým rozhodovacím kritériem jsou samozřejmě zdravotní a věkové limity pro dárcovství krve a také dostupnost transfúzní stanice nebo odběrového střediska dárců krve. V následujících řádcích chceme všem potenciálním dárcům toto rozhodování ulehčit.

Další informace získáte na každé transfúzní stanici poblíž místa Vašeho bydliště – jejich seznam je zde.

Kritéria způsobilosti dárce krve a jejích složek:

Způsobilost dárce krve a jejích složek posuzuje lékař při splnění základních předpokladů k dárcovství a to na základě rozboru anamnézy (zdravotní minulosti dárce), základního lékařského vyšetření a laboratorního vyšetření. V případě pochybnosti o způsobilosti dárce se vyšetření rozšíří.
Darovat krev v ČR může každá zdravá osoba ve věku 18 - 65 let, jako prvodárci se přijímají osoby do 60ti let. Dárce nemusí být občan ČR, ale měl by zde mít alespoň dlouhodobý pobyt a v každém případě s ním musí být možná dobrá komunikace v češtině.
Darovat krev nemohou osoby, které v minulosti prodělaly infekční žloutenku, zejména typu B (i když dnes je již možné po negativním specielním laboratorním vyšetřením i takového dárce přijmout) nebo C, syfilis, tuberkulosu, břišní tyfus, některé tropické choroby. Po jiných infekčních chorobách jsou z dárcovství vyřazeny pouze dočasně (1 - 2 roky po úzdravě) - např. infekční žloutenky typu A, infekční mononuklesoa, brucelosa, boreliosa, kapavka a pod. Při neinfekčních chorobách různých orgánů (srdce, plíce, trávicí trakt, ledviny, játra a pod) jsou dárci zpravidla vyřazování dočasně nebo trvale, podle závažnosti onemocnění. V každém případě nemohou darovat krev osoby s nádorovým postižením. Po chirurgických výkonech, včetně drobných kosmetických jako je odstranění mateřského znaménka, ale i peercing a tetování, je možné darovat krev nejdříve až za 6 měsíců. Trvale vyřazeni jsou dále lidé s cukrovkou, těžkými formami alergie, lidé trpící epilepsií, hemofilici a osoby, které byli v minulosti léčeni hormony hypofýzy (podvěsku mozkového ) - např. růstovým hormonem. Z dárcovství jsou též vyloučeny osoby ze skupin se zvýšeným rizikovým chováním, zejména vzhledem k nákaze HIV, jako jsou osoby provozující prostituci, závislé na drogách a alkoholu, ale též muži, kteří provozují vzájemný pohlavní styk.
Podle současných pravidel platných v EU ženy mohou darovat plnou krev nejvýše 4 x do roka a muži 5 x do roka, nejkratší interval mezi odběry je 8 týdnů. Jeden odběr plné krve činí 450 ml.
Věková ani anamnestická kritéria se nerespektují u dárců vlastní krve, tj. krve na autotransfuzi. Zde jediným kriteriem je vlastní schopnost dárce krev si darovat, tj. aby odběr krve dárce - pacient snesl.
Co se týče odběrů plazmy metodou plazmaferézy, tak zde pro výběr dárců platí stejná pravidla jako pro dárce plné krve, rozdílná je pouze četnost odběrů, která se řídí celkovým objemem odebrané plazmy za rok, tj. max. 25 l plazmy za rok. Při jednom odběru se odebírá 600 - 800 ml plazmy. Nejkratší teoreticky možný interval mezi jednotlivými odběry plasmy jsou 4 dny, mezi odběrem plazmy a následným odběrem plné krve 2 dny, v opačném pořadí pak 1 měsíc.
Odběry buněk na separátoru, jmenovitě krevních destiček, se mohou provádět nejvýše 2 za týden, celkový počet odběrů nemá přesahovat 48 za rok.
Odběr červených krvinek metodou dvojité erytrocytoferézy je limitován vyšší vstupní hodnotou červeného krevního barviva hemoglobinu, hmotností dárce 70 a více kg a počtem takových odběrů max. 2 x za rok, s minimálním intervalem 6 měsíců.

Kde a kdy lze darovat?

Veškeré podrobné informace o možnosti darovat krev získáte na každé transfúzní stanici poblíž místa Vašeho bydliště – jejich seznam je zde.

Co je nutné před odběrem?

Před odběrem krve nebo jejích složek není vhodné 24 hod předem pít ve větším množství alkohol a jíst tučná jídla, stejně tak není vhodná ani velká fyzická námaha (sportovní výkon a pod.).

Na druhou stranu není vhodné se na vlastní odběr dostavit nalačno, např.ráno je dobrá lehká netučná snídaně, a zejména dostatek tekutin.

K odběru je nutné si přinést s sebou průkaz totožnosti, opakovaní dárci by neměli zapomenout legitimaci dárce krve.

Jak probíhá odběr?

Postupy při odběrech dárců krve.

Uvedené jsou obecně používané postupy při odběrech dárců plné krve, protože speciálním odběrů, zejména plazmaferézám, je věnována samostatná kapitola. Dárce, který se dostaví na transfuzní oddělení, se nejprve zaregistruje v kartotéce. Pokud dosud krev nedaroval (nebo nedaroval na dotyčné transfuzní stanici), vyplní si podrobný dotazník, je mu zavedena karta a je zadán do počítačového systému. Na některých pracovištích je dárce evidován pouze počítačem a papírové karty vůbec nevedou. Dále musí podepsat tzv. "informovaný souhlas", tj. že souhlasí s provedením odběru, včetně předepsaných vyšetření, že byl o celé proceduře řádně poučen a že souhlasí s tím, aby byl zařazen do národního registru dárců krve. Dále dárce potvrzuje, že nepatří mezi osoby s rizikovým chováním vzhledem k nákaze a přenosu infekčních onemocnění, zejména AIDS (tj. provozování prostituce, narkomanie, sex mezi muži a pod.). Bez podepsání tohoto informovaného souhlasu nemůže nikdo krev darovat.
V dalším kroku se dárce podrobí základnímu laboratornímu vyšetření - je mu proveden odběr ze žíly nebo z prstu na krevní obraz (kontroluje se zejména hodnota červeného krevního barviva - hemoglobinu) a dárci je změřena tělesná teplota.
S výsledky laboratorních testů jsou pak dárci zváni na vyšetření lékařem, který dárci změří tlak a puls a provede základní zběžné vyšetření a - to zejména - provede zhodnocení vyplněného dotazníku, tj. anamnézy. Je - li dárce způsobilý, poznamená to lékař do karty nebo do počítače a dárce může být odebrán. V opačném případě je též proveden záznam a lékař dárci doporučí další postup a informuje jej, jsou-li důvody vyřazení trvalé nebo dočasné a za jakých podmínek bude moci eventuelně krev v budoucnu darovat.
V mezidobí čekání na laboratorní výsledky a odběry je zpravidla dárcům podáváno malé občerstvení, jako čaj a pečivo. Jinak platí zásada, že na odběry by neměli dárci chodit nalačno, zejména ráno je vhodná lehká snídaně a hlavně se předem dostatečně napít. Jediné omezení, na které jsou dárci upozorňováni je, že den před odběrem by neměli jíst nic tučného a pít ve větším množství alkohol.
Vlastní odběr pak provádí odběrové zdravotní sestry ve zvláštní místnosti. Odběry s provádí zásadně do plastových vaků, které jsou na jedno použití. Zpravidla se nejedná o jednoduché vaky (ty se používají ji výjimečně), ale o celé systémy troj, čtyř i vícečetných vaků, které jsou navzájem napojeny hadičkami a hadička vedoucí od odběrového vaku je zakončena jehlou. Tak je zaručeno, že celý proces odběru a zpracování krve se děje tzv. uzavřeným způsobem, kde jediný kontakt ze zevním prostředím je vpich jehly do žíly dárce. V žádném případě tedy není nutné se obávat rizika nákazy dárce během odběru.

Oceňování dárců

Transfúzní služba ve vyspělých zemích je založena na zásadách 1.národní soběstačnosti v krvi a 2. bezpříspěvkového darování krve. Tyto principy byly stanoveny kromě hlediska etického a dále, aby se krev nestala předmětem nežádoucího obchodu, zejména z důvodu bezpečnosti. V tomto ohledu hraje klíčovou roli princip bezpříspěvkových odběrů, protože pouze dárce, který není motivován přímou finanční částkou je z hlediska moderního pojetí dostatečně bezpečný.

Mezinárodně přijatou definici bezpříspěvkového darování krve zformulovala Liga červeného kříže a červeného půlměsíce a její znění je následující:

“Dobrovolní bezpříspěvkoví dárci krve jsou ti, kteří dávají krev, plazmu nebo další součásti krve ze své vlastní svobodné vůle, aniž za to dostali odměnu ve formě peněz nebo něčeho jiného, co může být považováno za ekvivalent peněz, například čas z pracovní doby přesahující čas nezbytný na cestu tam a zpět a na odběr samotný. Malé pozornosti, občerstvení a úhrada přímých cestovních výloh jsou s bezpříspěvkovým darování krve slučitelné“.

V České republice morální oceňování bezpříspěvkových dárců krve provádí od roku 1960 Československý, resp. Český červený kříž a to několika stupni, podle počtu bezpříspěvkových odběrů:

Za 1. odběr je udělen odznak „kapka krve“, za 10 odběrů bronzová medaile prof. Janského, za 20 odběrů stříbrná medaile a za 40 odběrů zlatá medaile. Dále jsou udělovány zlaté kříže III.stupně za 80 odběrů, II.stupně za 120 odběrů a I.stupně za 160 odběrů.

Jako jeden odběr se od roku 1998 počítá shodně kterýkoli odběr krve nebo jejích složek, tj. odběr plné krve, stejně jako odběr plazmy nebo krevních destiček. Jedinou výjimkou je odběr dvojité erytrocytaferézy, který se započítává jako 2 odběry.

Dárce krve oceňuje tedy Český červený a kříž a to vždy územní spolek podle bydliště dárce (trvalého nebo přechodného).

Legislativa dárcovství krve

Akt darování krve je v legislativě České republiky uveden v řadě obecně závazných právních přepisů, jejichž společným jmenovatelem je, že darování krve a jejích složek je považováno za úkon ve veřejném zájmu, na který je ještě nutno brát zvláštní zřetel.

Protože celá problematika není bohužel v současném právním řádu pojata příliš systematicky a orientace ve spleti právních předpisů je pro laika velmi obtížná, uvádíme seznam všech nyní platných právních norem, které se týkají dárcovství krve.

Zákoník práce – Zák. 262/2006 Sb.

Část VIII.

Překážky v práci

Díl 2

Překážky v práci z důvodu obecného zájmu:

Hlava I: Překážky v práci na straně zaměstnance

§ 203 Jiné úkony v obecném zájmu

(2) Pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu zaměstnanci

d) k činnosti dárce při odběru krve a při aferéze; přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru. Pokud na cestu k odběru, na odběr a cestu zpět nestačí 24 hodin, poskytuje se pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za prokázanou nezbytně nutnou další dobu, pokud zasahuje do pracovní doby. Nedojde-li k odběru, poskytuje se pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku jen za prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti v práci,

Hlava II: Společné ustanovení o překážkách v práci na straně zaměstnance

§ 206

(1) Je-li překážka v práci zaměstnanci předem známa, musí včas požádat zaměstnavatele o poskytnutí pracovního volna. Jinak zaměstnanec uvědomí zaměstnavatele o překážce a o předpokládané době jejího trvání bez zbytečného průtahu.

(2) Překážku v práci je zaměstnanec povinen prokázat zaměstnavateli. Ke splnění povinnosti podle věty první jsou právnické a fyzické osoby povinny poskytnout zaměstnanci potřebnou součinnost.

(3) Náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci nepřísluší, jestliže neomluveně zameškal převážnou část směny v kalendářním měsíci, kdy mu bylo poskytnuto pracovní volno, nebo jestliže se po skončení pracovního volna bez vážného důvodu včas nevrátí do práce. Neomluvená zameškání kratších částí jednotlivých směn se sčítají.

(4) Jestliže je podle zvláštního právního předpisu zaměstnanec uvolněn pro překážku v práci z důvodu obecného zájmu, je právnická nebo fyzická osoba, pro kterou byl zaměstnanec činný, popřípadě z jejíhož podnětu byl uvolněn, povinna uhradit zaměstnavateli, u něhož byl zaměstnanec v době uvolnění v pracovním poměru, náhradu mzdy nebo platu, která byla zaměstnanci poskytnuta, pokud se s touto právnickou nebo fyzickou osobou nedohodl na upuštění od úhrady.

(5) Podle odstavce 4 se hradí náhrada mzdy nebo platu, kterou uvolňující zaměstnavatel poskytl podle tohoto zákona (§ 351 až 362); neuhrazuje se náhrada mzdy nebo platu nad rozsah stanovený tímto zákonem.

Zákon o dani z příjmů č. 586/92 Sb

§ 15

Nezdanitelná část základu daně

(8) Od základu daně lze odečíst hodnotu darů poskytnutých obcím a právnickým osobám se sídlem na území ČR na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a fyzickým osobám s bydlištěm na území ČR provozujícím školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat nebo ohrožených druhů zvířat, na financování těchto zařízení, pokud úhrnná hodnota darů ve zdaňovacím období přesáhne 2% ze základu daně anebo činí alespoň 1000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 10% ze základu daně. Jako dar na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve bezpříspěvkového dárce oceňuje částkou 2000 Kč.

Metodické opatření MZd ČR Č.j.15288/97/OZP/2-3/1-10.4.1997

Předmět činnosti transfúzní služby:

• dárcovská politika spolupráce při jejím prosazování…

Principy činnosti:

• z důvodů zdravotních, etických i právních je usilováno o dobrovolné bezplatné dárcovství krve, přičemž se vychází z definice „dobrovolného bezplatného dárcovství krve“ přijaté Federací Červeného kříže a Červeného půlměsíce a doporučení Rady Evropy č.88.

• darování krve nebo jejích složek je považováno za úkon v obecném zájmu…

Na závěr po přehledu právnických citací o úkonu ve veřejném zájmu a dárcovství krve proveďte prosím srovnání s definicí bezpříspěvkové dárcovství krve tak, jak ji přijala Liga společností Červeného kříže a Červeného půlměsíce a jak byla publikována v rámci přijatý zásad krevní politiky ČČK začátkem tohoto roku:

Dobrovolní bezpříspěvkoví dárci krve jsou ti, kteří dávají krev, plasmu nebo další součásti krve ze své vlastní svobodné vůle, aniž za to dostali odměnu ve formě peněz nebo něčeho jiného, co může být považováno za ekvivalent peněz, například čas z pracovní doby přesahující čas nezbytný na cestu tam a zpět a na odběr samotný. Malé pozornosti, občerstvení a úhrada přímých cestovních výloh jsou s BDK slučitelné. (definice formulovaná Mezinárodní ligou ČK a ČP)

Nadstandardní služby pro dárce krve, které poskytují zdravotní pojišťovny.

111 - Všeobecná zdravotní pojišťovna

. zdarma až 35 dní pojištění léčebných výloh při cestě do zahraničí v kalendářním roce pro dárce krve. Podmínkou pro přiznání tohoto zvýhodnění je, že dárce krve v předcházejících 730 dnech před uzavřením poj. smlouvy daroval min. třikrát krev, přičemž poslední odběr se uskutečnil v průběhu posledních 365 dní, nebo v průběhu posledních 365 dní daroval krev dvakrát, nebo je držitelem bronzové,stříbrné nebo zlaté Jánského plakety nebo Zlatého kříže.

. zvýhodněnou sazbu ročního pojištění léčebných výhod do zahraničí na opakované výjezdy, při splnění podmínek uvedených shora

. finanční poukázku ve výši 1000,-Kč na lázeňsko-rehabilitační program pro držitele zlaté Jánského plakety a Zlatého kříže ČČK.

. finanční poukázku ve výši 2000,-Kč na lázeňsko-rehabilitační program pro dárce kostní dřeně

. 1 balení multivitaminu pro dárce krve

. doba pokrytá zdrav. pojištění v zahraničí nejdéle 35 dní

201 - Vojenská zdravotní pojišťovna

. bezpříspěvkovým dárcům krve, krevní plazmy a krevních derivátů poskytuje pojišťovna dárkovou poukázku v hodnotě 300,-Kč vždy za tři odběry.

. dárcům, kteří získají stříbrnou Janského plaketu, poskytuje pojišťovna dárkovou poukázku v hodnotě 500,-Kč.

. dárcům, kteří získají zlatou Janského plaketu, poskytuje pojišťovna dárkovou poukázku v hodnotě 1000,-Kč.

. dárcům, kteří získají Zlatý kříž, poskytuje pojišťovna dárkovou poukázku v hodnotě 2000Kč.

K poskytnutí příspěvku je nutno předložit vyplněnou žádost o poskytnutí příspěvku, legitimaci dárce krve nebo doklad zdravotnického zařízení o odbětru krve, kopii dokladu o udělení Jánského plakety

205 - Hutnická zaměstnanecká pojišťovna

. na pobočkách pojišťovny si mohou dárci krve nebo plazmy po každém odběru vyzvednout vitamíny

. pro držitele bronzové a stříbrné Jánského plakety - balíček vitamínů v hodnotě 300,-Kč

. pro držitele zlaté Jánského plakety příspěvek 1500,-Kč na preventivní

. pro držitele Zlatého kříže příspěvek 2000,-Kč na preventivní očkování a dále na aktivity uvedené shora

207 - Oborová zdravotní pojišťovna zaměstnanců bank a pojišťoven

. dárci krve, krevních derivátů a kostní dřeně si mají možnost po odběru vyzvednou na všech pobočkách OZP 1 balení multivitaminů. Frekvence čerpání je max. 4 x ročně.

209 - Zaměstnanecká pojišťovna Škoda

. příspěvek ve výši 600,-Kč jedenkrát za rok je určen pojištěncům, kteří absolvovali v posledních 12 měsících bezplatný odběr krve nebo krevních derivátů.

. pro pojištěnce, kteří se v roce 2007 stanou držiteli jednotlivých stupňů Zlatého kříže, se příspěvek zvyšuje až do výše 1500,-Kč.

. příspěvek může být čerpán na pohybové aktivity individuální nebo spojené se zapojením do sportovně zaměřených sdružení. Dále na nákup podpůrných vitamínových prostředků. U nákupu vitamínů je potřeba předložit účetní doklad o úhradě hotovosti v lékárně nebo výdejně zdravotnických prostředků.

. zdarma poskytuje pojištění léčebných výloh v zahraničí bezpříspěvkovým dárcům krve, kteří darovali krev v posledních 12 měsících. Slevu pro dárce poskytuje pro cesty v úhrnné výši maximálně 30 dní v roce.

211 - Zdravotní pojišťovna Ministerstva vnitra ČR

. příspěvek na tuzemský ozdravný pobyt v délce 6 dnů v lázeňském zařízení spol.Felicitas v Bechyni nebo v Poděbradech, nebo na náhradní možnosti, do maximální částky 2500,-Kč, jedenkrát ročně. Nárok na příspěvek vzniká po uskutečnění příslušného počtu odběrů plné krve nebo krevních částí, nebo plazmy. U žen 6 odběrů plné krve nebo krevních částí, nebo 18 odběrů plazmy, u mužů 7 odběrů plné krve, nebo krevních částí nebo 21 odběrů plazmy. Odběry jsou časově ohraničené od 1.1.2005, přičemž poslední odběr je proveden v roce 2007.

. příspěvek na stomatologické výkony či výrobky

. příspěvek na léčbu zrakových vad laserem a aplikace nitroočních čoček v případě, že nejsou hrazeny z veřejného zdrav. pojištění

. příspěvek na nákup léčivých přípravků v lékárně nebo nákup zdravotnických prostředků, kromě brýlí a kontaktních čoček

. úhradu vstupného do solné jeskyně

. dárce krve má nárok na jedno balení vitamínů Hemofin

213 - Revírní bratrská pokladna, zdravotní pojišťovna

. příspěvek do výše 300Kč za kalendářní rok na úhradu léčiv a vitaminových přípravků těm dárcům krve, kteří bezpříspěvkově darovali krev nejméně desetkrát, přičemž poslední odběr musí být po 1.1.2002.

. 1 balení vitamínů pro dárce krve po každém odběru

. 3 balení vitamínů pro dárce plazmy během sedmicyklového odběru

217 - Zdravotní pojišťovna Metal-Aliance

. dárci krve si mohou na pobočkách pojišťovny vyzvednout vitamínový balíček, na základě potvrzení o odběru krve.

. při obdržení bronzové Jánského plakety za 10 odběrů odměna 1000,-Kč

. při obdržení stříbrné Jánského plakety za 20 odběrů odměna 2000,-Kč

. při obdržení zlaté Jánského plakety za 40 odběrů odměna 3000,-Kč

. za 60 odběrů náleží dárci odměna ve výši 3000,-Kč

. při obdržení Zlatého kříže 3.třídy za 80 odběrů odměna 3500,-Kč

. při obdržení Zlatého kříže 2.třídy za 120 odběrů odměna 4000,-Kč

. při obdržení Zlatého kříže 1.třídy za 160 odběrů odměna 4500,-Kč

Příspěvek lze využít na:

stomatologickou péči

úhradu nákupů v prodejnách optiky, v lékárnách, v prodejnách

zdravotnických potřeb, prodejnách výrobků pro zdraví a dobrou kondici

úhradu masáží, pohybových aktivit, saunování, plavání, návstěvy solné jeskyně

léčbu zrakových vad laserem

úhradu rekondičního pobytu v lázeňském zařízení

Odměnu lze vybrat do jednoho roku po obdržení Jánského plakety, po předložení kartičky "Jánského plaketa", nebo potvrzení transf. stanice o počtu odběrů a předložení dokladů o zaplacení ze zmíněných prodejen.

222 - Česká národní zdravotní pojišťovna

odměňuje své pojištěnce - bezpříspěvkové dárce krve a krevní plazmy potravinovou poukázkou - Ticket restaurant v hodnotě 100,-Kč za každý odběr

Speciální odběrové postupy

V této kapitole jsou popsány specielní odběry jednotlivých krevních součástí, tzv. odběry aferetické (aferézy).
Aferézami je možné odebírat samotnou lidskou plazmu ((plazmaferéza), krevní destičky – trombocyty (trombocytaferéza), bílé nebo červené krvinky (leukocytaferéza nebo erytrocytaféza)
Původně se tyto odběry prováděly pouze tzv. manuálním způsobem, tj. opakovanými odběry plné krve od dárce s následnou centrifugací, odstraněním příslušné složky a vrácením zbylé krve zpět dárci. Obrovského rozvoje ale aferetické metody dosáhly zavedením přístrojových odběrů pomocí separátorů krevních komponent v druhé polovině 80. a zejména v 90. letech.

Plazmaferéza.
Plazmaferézou je dárci odebrána samotná lidská plazma a krvinky jsou vráceny zpět. Rozvoj plazmaferéz je spojen zejména s rozvojem průmyslového zpracování plazmy na jednotlivé bílkovinné součásti plazmy jako léky – tzv. krevní deriváty. Jedná se zejména o:
Albumin, který se používá jako krevní náhrada při velkých ztrátách, při vážných onemocnění ledvin, jater a dalších onemocněních.
Imunoglobuliny, které pomáhají pacientům s těžkými infekcemi, poruchou imunity a v poslední době jsou velmi moderním lékem při léčbě tzv. systémových onemocnění.
Faktor VIII (antihemofilický globulin) a faktor IX – jsou nenahraditelnými léky při léčbě vrozené krvácivosti (hemofilie) typu A a B.
Antitrombin III – jedná o důležitý lék při řešení získaných poruch krvácivosti při těžkých chirurgických a gynekologických stavech.
Dalším využitím plazmy je též pochopitelně možnost jejího použití jako plazmy klinické k přímému podání pacientovi.
V každém případě se plazma po odběru mrazí a ve zmrazeném stavu skladuje.
Jak již bylo řečeno, plazmaferéza se provádí zejména pomocí přístrojů – separátorů. Na odběry plazmy se zpravidla používají tzv. diskontinuální separátory, které používají pouze jeden žilní přístup (tj. vpich pouze jedné jehly do jedné ruky). Odběr probíhá v několika cyklech, kdy v jednom cyklu je odebráno cca 2 dcl krve, která je rozdělena na plazmu a krvinky (podle typu přístroje buď pouze odstředěním nebo současně i membránovou filtrací). Plazma je rovnou sbírána do sběrného vaku a krvinky jsou posléze vráceny zpět do oběhu dárce. Takových cyklů je podle nastaveného objemu odebírané plazmy 7 – 12 a celý proces tvá 30 – 45 minut. Množství odebrané plazmy se zpravidla nastavuje podle hmotnosti dárce na celkových 600- 800 ml. Část odebraného objemu je dárci hrazena dodávkou fyziologického roztoku (tj. 0,9% roztoku NaCl), část je mu dodána jako tekutiny při občerstvení.
Celý popsaný proces probíhá v uzavřeném jednorázovém odběrovém setu, tj. soustavě hadiček, vaků a malého plastového zařízení na rozdělení krve. Krev, plazma a náhradní roztoky v hadičkách jsou poháněny zvenčí peristaltickými pumpami, stejně jako centrifugační modul pomocí vnější hřídelky. Po použití se oddělí vak s plazmou a zbylý set se zlikviduje.
Jedná se o metodu z hlediska kvality odběru, odebrané plazmy a její výtěžnosti velmi efektivní, nicméně finančně dosti náročnou.
Přes poněkud větší dyskomfort a časovou zátěž při odběru ve srovnání s odběry plné krve se jedná o výkon, který organizmus dárce méně zatěžuje, protože obnova odebraných tekutin a bílkovin je záležitostí max. 24 hodin. Z tohoto důvodu se odběry plazmy mohou provádět častěji.
Plazmaferéza není ovšem výkon, který slouží pouze k odběru dárců, ale též jako apod. léčebný zákrok při řadě onemocnění, kdy je potřebné odstranit škodlivou látku z těla obsaženou v plazmě, kterou jiným způsobem odstranit nelze (např. dialýzou). Jedná se například při odstraňování nadbytečných bílkovin při mnohočetném myelomu nebo lipidů při dědičných hyperlipidémiích.
K léčebným plazmaferézám se pak používají tzv. kontinuální separátory se dvěma žilními přístupy, kdy z jedné paže se provádí odběr a do druhé návrat. Při takovém odběru je ovšem nutné odebrat alespoň 2-3 l plazmy, která se hradí albuminem, zmraženou plazmou a fyziologických roztokem. Doba odběru je 2-3 hodiny.

Trombocytaferéza.
Dnes se odběr trombocytů provádí výhradně pomocí separátorů, zpravidla separátorů kontinuálních se dvěma žilními přístupy. Separátorové krevní destičky se pouľívají zejména pro pacienty s útlumem krvetvorby po radikální protinádorové léčbě cytostatiky a ozařováním a pro pacienty v průběhu transplantace kostní dřeně. Jeden odběr trvá zhruba 1,5 hodiny a provádět se mohou 1 x za 2 týdny, nejvýąe pak 48 x za rok.

Leukocytaferéza.
Sběr leukocytů metodou leukocytoferézy se provádí poměrně zřídka a pouze na specializovaných pracoviątích pro nemnohé případy hematologických chorob s jinak nezvládnutelným naprostým nedostatkem bílých krvinek. Příbuzným a častěji prováděným odběrem (rovněž ve specializovaných centrech) je sběr tzv. kmenových buněk, které mohou nahradit kostní dřeň pro účely transplantace.

Erytrocytaferéza.
Do nedávné doby erytrocytoferézy rozhodně nepatřily mezi rutinně prováděné výkony. Nástup nových technologií umožnil v poslední době rozšíření této metodiky jako standardně a běžné prováděného odběru, který je velmi efektivní z hlediska získávání potřebných červených krvinek, protože umožňuje během jednoho sezení odebrat 2 plnohodnotné jednotky vysoce kvalitního erytrocytárního koncentrátu, při stejně velikém odebraném objemu krve, jako při odběrech plné krve.
Tyto odběry jsou vhodné zejména pro získávání vzácnějších a potřebných krvinek, jako jsou erytrocyty univerzální skupiny 0 Rh negativní, ale i Rh pozitivní a vzácných kombinací dalších krevních antigenů, dále pro účely autotransfúzí.
Dále jsou erytrocytoferézy využívány jako léčebná metoda při odstraňování přebytečných krvinek při chorobách způsobujících jejich nadprodukci, jako je polycytemia vera.

Zpracování odebrané krve

Do procesu zpracování nepatří jenom rozdělení odebrané krve na jednotlivé složky, ale veškerá povinná laboratorní vyšetření, označení (štítkování) vaků s transfuzními přípravky a případně další manipulace před tím, než je transfuzní přípravek uložen do skladovacího boxu.

Klasický odběr plné krve.
Jak již bylo uvedeno, plná krev jako taková, se dnes již prakticky nepoužívá, s výjimkou autotransfuzí, proto každá odebraná krev je zpracována minimálně na erytrocytový koncentrát a plasmu, případně ještě na krevní destičky.
Toto rozdělení, tj. vlastní zpracování krve, je dnes díky plastovým vakům podstatně jednodušší a hlavně bezpečnější z hlediska kvality výsledného přípravku než dříve, kdy byla krev odebírána do láhví.
Bezpečnost spočívá zejména v tom, že odběry i zpracování probíhá v tzv. uzavřeném systému, tj. že při rozdělování a přemisťování jednotlivých krevních součástí nedochází ke kontaktu zpracovávané krve s vnějším prostředím, tj. ani vzduchem. Je to umožněno tím, že na odběrový vak jsou již rovnou hadičkami napojeny další vaky, které jsou určeny pro jednotlivé krevní složky. Jedná se tedy o různé systémy troj-, čtyř-, pětivaků apod. Po jejich naplnění je pak vak s příslušnou krevní složkou „odpájen“ od ostatních vaků. Jediným kontaktem s vnějším prostředím, a porušením uzavřeného systému, je tak pouze zavedení jehly do žíly dárce.
K vlastnímu rozdělení erytrocytů od plazmy dojde odstředěním ve speciální odstředivce při vysoké rychlosti (až 4000 ot/min) 10-20 min. Dnešní transfuzní odstředivky pojmou najednou až 12 vaků s odebranou krví, jsou chlazené a programovatelné.
Po odstředění se vaky opatrně vyjmou z centrifugy a vlastní oddělení, resp. přemístění jednotlivých složek krve se provádí na tzv. krevních lisech, které jsou buď ruční nebo zcela automatizované. Princip spočívá v tom, že se vak s krví, která je již po odstředění rozdělena na plazmu (horní polovina), buffy-coat, (tenká bělavá vrstva uprostřed, která obsahuje trombocyty a leukocyty) a erytrocyty (spodní polovina) vloží do otevřeného lisu, tj. mezi 2 plochy, jejímž stlačením se postupně přemístí jednotlivé krevní součásti do satelitních vaků.
Velmi důležitou součástí zpracování krve jsou laboratorní vyšetření. Každá odebraná krev se po odběru vyšetřuje na krevní skupinu a provádí se záchyt tzv. nepravidelných protilátek proti erytrocytům (jejich eventuální přítomnost krev vyřazuje z dalšího použití) a na známky některých krví přenosných infekčních chorob, tj. infekční zánět jater (žloutenku) typu B a C, AIDS a syfilis. Dále se ještě vyšetřuje jeden parametr jaterních testů (ALT), jako také jedna z případných známek zánětu zánětu jater.
Všechna uvedená laboratorní vyšetření se provádí z krve odebrané do zkumavek při odběru dárce.
Zvláštním procesem po oddělení musí projít ještě plasma, a to je tzv. šokové zmrazení. Plazma, která se uchovává v zmrazeném stavu (-25°C a méně), musí být do zmrazeného skupenství uvedena co nerychleji, protože jen takový způsob zabezpečí co nejmenší ztráty aktivity tzv. labilních koagulačních faktorů, zejména faktoru VIII.
V praxi šokové zmrazení představuje vložení vaků s plazmou do tzv. šokového zmrazovače, tj. speciálního mrazícího zařízení, kde při teplotě zpravidla nižší než –45°C v kapalinové lázni (lihobenzin) nebo cirkulujícím vzduchem, je plasma během několika desítek minut zmražena na minimálně –30°C.
Veškeré údaje o zpracování a laboratorním vyšetření se průběžně zapisují, případně automaticky ukládají do počítačového informačního systému, kterým jsou dnes povinně vybavena všechna transfuzní oddělení. Celý proces zpracování krve je během 1-2 dnů ukončen tzv. propuštěním, kdy zodpovědný pracovník (zpravidla lékař) zhodnotí výsledky zpracování a laboratorních testů a každý jednotlivý transfuzní přípravek uvolní k použití nebo vyřadí do likvidace. Po tomto velmi důležitém úkonu jsou vaky s transfuzními přípravky opatřeny štítky, které jsou tištěny přímo na transfuzní stanici speciální termotiskárnou a prostřednictvím počítačového systému.
Na konečném štítku jsou uvedeny apod. důležité údaje týkající transfuzního přípravku, jako je výrobce (transfuzní stanice) a jeho registrační číslo, krevní skupina, množství, složení použitého protisrážlivého roztoku, negativita v předepsaných testech, skladovací podmínky apod. Většina důležitých údajů je též zobrazena formou čárového kódu – viz obrázek.

Plné odběrové vaky se štítky transfúzního přípravku

Speciální odběrové postupy.
Protože se jedná o výše popsané tzv. aferetické odběry, při který se odebírá pouze jedna, předem určená, krevní složka, odpadá v tomto případě odstřeďování v centrifugách a rozdělování krve na jednotlivé součásti. Jinak další postupy (laboratorní vyšetření, event. zmrazení plazmy) jsou totožné se zpracováním odebrané plné krve.